Indiánská Sauna

IV. článek – 21.března 2013 Rio Negro, 27 st.C

Děkujeme za Vaše postřehy a psaní. Červi zaujali, Zoje jsme je nenutili, jedla je sama:)Na internet se dostáváme ve městech jednou za čas. Máme se moc fajn. A jsme rádi za vaše příspěvky! ! Ještě nevíme, kdy se vrátíme:)
Fotky jsou již na této adrese :
http://waclaf.rajce.idnes.cz/Rio_Negro%2C_Ba_os%2C_Yanayacu%2C_Paramo%2C_Tena_7.3.-24.3.2013/
uživatelské jméno : ekvador heslo: dva
vše malými písmeny bez interpunkce
TIP: otevřete si fotky aj článek a máte to jak naživo;)

Temascal v Rio Negro

Tak jedeme zase dál. V pralesní Teně, na východě Ekvádoru, jsme se rozloučili, po vydatném obědě v místním stylu:), s Míšou a Auguchem. Vydáváme se do Rio Negro (RN) za našimi dalšími přáteli Palomítou a Maurem. Známe se s nimi z minulé cesty. Pořídili jsme si tady místní kartu do telefonu, takže dohodnutí se, kdy? a kde?, je snazší. Sedáme do autobusu a baštíme po cestě sladký chlebíky. Míjíme Puyo, větší městečko. Krajina se trochu mění. Vyjíždíme po silnici do kopce a kolem se začínají zvedat strmé kopce. Oproti pralesní placce je to tu samý svah. Jak se zde říká dostáváme se na hranici mezi horami a pralesem. Krajina je úchvatná. Hlavně, když jedeme po břehu řeky Pasto, do které padá z okolních kopců spousty vodopádů. Asi po 4,5h vysedáme v malé vesničce Rio Negro. Než se rozkoukáme,už je tu Palomíta a jupí jupí Hola hola ¿Como están? Bien bien:). V kočárku má 2,5 letou dceru Luz, takže supr, Zoja si bude mít s kým hrát. Přecházíme divokou řeku a stoupáme do kopce. Kolem je všechno zelený, barevný vod květů. Vlhkost je zde taky poctivá.Okolní krajina vás nenechá vydechnout, pořád je na co se dívat. Jsou zde neuvěřitelný pohledy do kopců, které se ztrácí v mlze nebo vás uchvátí řeka, která se nekompromisně valí přez obrovské kameny, v tom pralesním světě plným všelijakejch zákoutí prorostlých mechy a orchidiemi.                                                                                                            Přicházíme k jejich pronajatému domu (50dolarů/měsíc), ve kterém není elektřina a kde se musí voda nosit z řeky nebo se používá dešťovka:) Skoro celý dům je ze dřeva. Mám pocit, že se dostáváme do jiného století. Ta stavba s sebou nese nádech něčeho z minulosti. Bydlí tu oni tři, pak její bracha Mario se ženou Carolinou a malou Zyanjou, pak tu ještě bydlí její máma Marie s přítelem Santiagem. Pripravili pro nás prostý, ale čistý pokoj. Svítí se tu svíčkama a vaří se na plynu. V podvečer se všichni vrací domu ze svých pouličních práciček. Dostali jsme se do kruhu umělců, kteří hraji divadlo, hrají na flétny a tanci, ale také mají rádi svoji kulturu, kterou nechtějí nechat zaniknout. Je to tu moc fajn, Palomíta, Mario a Marie jsou z Mexika, Carolina je z Kolumbie, Mauro z Argentiny , Santiago z Peru a my z Čech, takže slušnej internacionální sjezd:) Po večeříme spolu a během povídání se dozvídáme, že zítra budou pořádat  Temazcal, což je v Mexiku to samé, jako u nás indiánská sauna nebo očistná potní chýše. Jéé, tak to je fajn. My máme tento obřad velice rádi a doma ho také děláme. Takže super!
Zde vkládáme pár vět pro ty, jež neznají tento obřad, aby měli jasnější představu, o co jde.   Temazcal nebo očistná potní chýše je prastarý obřad, který se dochoval až do této doby díky předkům, kteří si  předávali tuto moudrost z generace na generaci.                                                      Velice obecně je to přírodní obřad, ve kterém se setkávají 4 elementy. Oheň – který je zastoupený v ohništi, ohni a v něm vložených kamenech, Země – která je zastoupená chýší, stanem z prutů, kameny. Voda – která je zastoupena vodou, kterou se polévají rozžhavené kameny vložené do jámy uprostřed chýše. Vítr – který je zastoupený párou, která naplňuje chýši a očišťuje a uzdravuje , ale zároveň vynáší modlitby. Očistná potní chýše je zjednodušeně medicínský kruh. Správně vykonaný obřad přináší očistu, uzdravení, novou chuť žít lépe a s větší inspirací.  Temazcal je zaměřený na očistu těla (detoxikace), duše (terapeutický proces) a ducha (duchovní růst).
Tak a teď jak jsme to prožili my. Ráno jsme s Mariem a s Maurem šli shánět dřevo. Na Temazcal je občas zapotřebí až 2 kubíky dřeva! Tady je to trochu komplikovanější, kvůli té vlhkosti. Nakonec jsme sehnali úplně mokré dřevo, ale aspoň nějaké. Takže začal proces rozdělávání ohně. Nejprve jsme pokouřili tabák posvátným způsobem a pak u Temazcalu, což je proutěná chýše ve tvaru iglů pokrytá dekami, rozdělali oheň, který tu mají pod stříškou, což není úplně tak tradiční. Když byl oheň dost silný vložili jsme do něj 52 lávových kamenů dovezených od úpatí nedaleké činné sopky Tungurahua! Pak jsme připravili oltář, který tu mají ve tvaru půlměsíce. Nazdobili jsme ho květinami, ovocem a vším, co nám připadalo dobré, jako dar pro Velkého ducha, Matku Zemi a zjednodušeně pro úspěšný průběh obřadu.

Temazcal v Mexicu rok 2010 Mario je z Mexika, jak jsem již psal a povede obřad. V Mexiku je Temazcal dodnes zásadním a tradičním obřadem, jak v Aztécké, tak i Mayské kultuře. Mario připravil vše potřebné, abychom mohli vejít do očistné potní chýše kolem 17h. Obědvali jsme jen trochu polévky a dodrželi před tím potřebnou dietu (nepít, nekouřit, nejíst maso, nemít sex  4 až 7 dni před i po obřadu), což je také dost zásadní pro úspěšnou očistu, či léčení se. Pak oblečeni v plavkách nebo kraťasech jsme vešli dovnitř. Obřad je rozdělený do 4 částí, kol. První kolo je věnováno dětem, tak jsme vzali Zoju, Zyanju a Luz s sebou. Mario pak vložil do jámy, která je uprostřed Temazcalu prvních 9 rozžhavených kamenů – abuelitas (babiček), jak se zde, této léčivé medicíně říká. Pak zavřel dveře (shrnul deku dolu) Temazcalu a začal očistný proces ve tmě plný tepla, páry, vůní z vykuřovadel, písní a modliteb. Holčičky vyšly s mámama ven asi po 10 – 15 minutách a my asi po 4 – 5 hodinách. Další kola zde byla věnována mladistvým pak dospělým a stařešinům.  Temazcal byl silný a všichni si ho náležitě užili. Cejtil jsem, že nás místní hezky přijali. Když jsem vycházel ven připadal jsem si jak malý děcko. Všude byla tma a jen oheň hezky hřál a svítil. Pak jsme se šli vykoupat do řeky Estaciones, co teče hned pod očistnou potní chýší. Byla to nádhera omýt se tou čistou a chladnou vodou. Uvědomil jsem si, jak je překrásný cítit zemi pod nohama, chladivou vodu v puse, vítr, co mě osušoval a to teplo a moudrost ohně kolem kterého jsme se usadili…
No, tak tuto medicinu, jak se Temazcalu také říká, máme moc rádi a cejtíme, že nás to vždy hezky vyladí a my jdeme cestou spokojený dál. Co jsme zažili s touhle rodinou a dalšími přáteli, u kterých zrovna jsme, napíšeme zase příště, takže
Zdar a Sílu příbuzní!!!

Předchozí album: http://waclaf.rajce.idnes.cz/Ekvador_14.2_-_4.3.2013/
Přihlašovací jméno: ekvador                                           Heslo: jedna

 

Show comments

Join the discussion

7 replies to “Indiánská Sauna”

  1. Věra Kučerová says:

    Zdravím vás, sousedé,
    Paní Dušánkovou jsem od vás pozdravovala. S chutí jsem si přečetla o vašich zážitcích. Přeju vám vše dobré. Věra Kučerová

  2. Jana says:

    Tak tohle je paráda. Chtěla bych tam být s vámi a zažít tu naprostou volnost, svornost a svobodu. Doufám, že přijde už brzy mezi nás všechny.
    Lidi se probouzí. Přeju vám další fajn zážitky a holahupíčkování :D.

    Mějte se krásně
    Jana

  3. […] Mozna se jeste na chvili vratime ke stolu do domecku Patricia a Izabelity, kde jsme si po indianske saune povidali s nasi kamaradkou Veronikou, ktera nam vypravela svoje zazitky od Taity Aleja. Vypravela o […]

  4. […] s moudrymi lidmi a s mocnymi medicinami. Potkali jsme tam Moisese, ktery je potulnym mistrem Temazcalu nebo-li ocistne Potni chyse. Vede tento obrad, mluvi a zije s lidmi, kteri jsou kolem neho. Kdyz […]

  5. […] Misa s Augustinem a Wayrou, pozvali nas na Vanoce do pralesa i s tim, ze tam muzeme postavit ocistnou potni chysi, tak se to krasne rozhodlo, dekujeme!! Jeste 21. prosince jsme byli na navsteve v Kuya Loma (Urku), […]

  6. […] na cestu SRDCE, jina cesta jiz neni. Jak rikal moudry Cerny Jelen, nasimi slovy – pred kazdym obradem potni chyse se podivej do sebe, podivej se co, se deje s tvym lidem, podivej se, co se deje kolem tebe, plakej, […]

  7. […] Jeli jsme na jih do Cuency a pak k Taitovi Alejovi do Shuracpamba, kde jsme se s ním rozloučili v Temazcalu. Uff, jak krasné a silné chvíle jsme tu prožili! Stáli jsme na skále a dívali se na tu […]

Napsat komentář: Hledani Vizi | Obřady | Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..