Chili do očí

14.1.20146.2.2018

XVIII.Článek, 14.ledna 2014, Ekvádor, Riobamba, teplota,17 ° C, vlhkost 60%, 2000 m.n.m

Přejeme Vám všechno nejlepší do Nového roku, hlavně ať jste zdraví, šťastní, spokojení a tím i Vaše rodiny a kamarádi! Děkujeme za PF, které jsme od Vás dostali! Jak jste oslavili slunovrat a konec roku, kde jste byli a jak na Vás pusobí poslední 13 úplněk?
My jsme se měli výborně. Před pár dny jsme se vrátili z Ruku Samay, což je místo v Amazonii poblíž komunity Rio Blanco, již to tu známe a napsali jsme o zážitcích v Ruku Samay III.Článek – Chicha . Tentokrát jsme byli s moc fajn lidmi z kmene Kičua a také z toho našeho Česko-moravsko-slezského kmene. Bylo to, jak se zde říká ¨LO MAXIMO¨ a o tom co jsme dělali, bude toto psaní:)

Na poslední album fotek se podívejte zde: 9.album z Ekvádoru 2013 – 2014
uživatelské jméno: ekvador heslo: devet
vše malými písmeny bez čárek a háčků
Odkaz na předešlá alba naleznete na konci článku.

Pár měsíců před Vánocemi se nám dost často objevovalo, kde a s kým budeme v tento čas. Přáli jsme si být s co nejbližšími lidmi.
Pak konečně přijeli naši dobří príbuzní, Míša s Augustínem a Wayrou, pozvali nás na Vánoce do pralesa i s tím, že tam můžeme postavit očistnou potní chýši, tak se to krásně rozhodlo, děkujeme!! Ještě 21. prosince jsme byli na návštěvě v Kuya Loma (Urku), kde nás poprosili o potní chýši, tak jsme byli moc rádi, že jsme mohli takto oslavit zimní Slunovrat, narozeniny Boha Slunce. Jak a kde jste ho vlastne slavili Vy? Pak přijelo 12 krajanů podívat se do pralesa a ochutnat na živo kičuanský způsob života. Těšili jsme se na ně moc a přijela vybraná společnost:) Takže super! Hned po tom, co jsme se trochu seznámili, nás Augustín vzal do krasný jeskyně. Augustín nebo taky Augucho je skvělej moudrej kamarád z kmene Kichua. Je to syn yachaka, jak se zde říká léčitelům nebo těm dobrým šamanům. Je to člověk, který má jasný směr svého života a je pro okolí velkou inspirací. Se svojí rodinou hodně usilují o zachovaní jejich kultury a učení předků, kvůli tomu jsme za nimi přijeli, abychom toto učení trochu ochutnali:) O jejich práci, o něm a o tom všem bychom mohli napsat knížku. lancha
Mají webové stránky http://www.zivotpostaru.cz/ tak se na ně podívejte, třeba Vás to bude zajímat…
No, každopádně syn yachaka, tak co by jste od něj mohli čekat pod pojmem návštěva jeskyně, že? Najednou jsme stáli polonahý před malým otvorem v zemi a Augucho nám rozdal svíčky a sirky s tím, že si ten podzemní tunel projdeme každý sám za sebe a s ohněm v ruce…:) Kráčeli jsme za sebou po 10min. intervalech tím tunelem, kde teče subterání řeka a chvílemi se člověk musel skoro proplazit uzkejma místama namočenej ve vodě, až jste vyšli na jiném místě ven do živé džungle! Cítil jsem, že je to průchod pod zemí, ale tak trochu i průchod do jiného světa, světa energií, bytostí, rostlin a moudrosti starých dědů. Byla to taková malá příprava před odjezdem do Ruku Samay.
Další den jsme dojeli, dopluli a došli do Ruku Samay, kde to už trochu známe a kde to moc rádi máme:) Augucho nám cestou vykládal o rostlinách, zvířatech a zvycích jeho lidí. Uj, cestou u posvatného stromu jsme potkali malého, ale dost jedovatého hada. Seděli jsme skoro na něm:)
Zase se nám vrátil ten neochvějný pocit, když jsme brodili malou říčku na druhý břeh ke Cabañas (chýším), že přecházíme jakousi hranici nebo ochranné pásmo na posvátná místo.
Na Štědrý den bylo veselo. Kluci z Auguchovi rodiny nám řekli, ať jim pomůžeme se stromkama!!?? Tady v pralese moc jedliček nemaj, a tak tu lezou pro dárky na kůly ze stromů, co když se z nich sundá kůra, tak jsou kluzký jako blázen a oni je k tomu ještě natíraj olejem z motorovky:) Pak nám řekli, ať si vezmem na sebe starý věci, to jsme měli všichni přibalené s sebou, že:)
V krásném slunečném odpoledni jsme stáli pod těmi 5ti metrovými sloupy, co se na nich nahoře houpali dárky zabalené v listech a lehce jsme pochybovali:) Pak jsme se do toho pustili a byla to fakt sranda. Trochu mě zprvu zarazilo, že se to fakt nedá vylízt:), ale s pomocí přátel jde hodně věcí. vanocni sloupy
Dobře unavení jsme snídli štědrovečerní hostinu alá speciality z džungle. Zelíčko z banánových květů, juka a podobně…:) Zapálili jsme svíčky a už jsme byli jako doma u štědrovečerní tabule i s našimi nejbližšími rodinami:)
Večer lehce unavený z toho všeho jsme se dozvěděli, že na Štěpána se vstavá ve 4h ráno a že Maria, máma od Augucha nám vytře zrak Chili papričkama, tedy Ají, jak se zde říká těmto extra pálivým papričkám.
Padaly mi věci z rukou a bouchal jsem se do hlavy o vše možné po tom probuzení v 3:30. Došel jsem do jídelny a vypil trochu Guayuzy, povzbuzujícího tradičního čaje. Pomohlo to.
Maria nám povídala, proč to ají do očí. Pomahá to lovcům a všem, kteří žijí v pralese, aby se nebáli zvířat a zvířata z nich měla respekt. Ají se často davá do očí i dětem, již od 1 roku, aby měly silného ducha nebo aby z nich vyšly jejich manýry, prostě, když moc zlobí, neposlouchaj, jsou hubatý… Také povídala, že ají učí postavit se lidem, situacím, problémům, bolestem, smutkům… tváří v tvář. Povídala nám to vše s klidným hlasem a my se připravovali na vytření zraku.
Pak přišla ke každému z nás a malou papričkou nám vetřela ají do každého oka… uiiiiii. Opravdu jste tvaří v tvář bolesti, se kterou musíte vyjít, páč se jí nelze zbavit. Je tam a vy se můžete na hlavu stavět, řvát, běžet nebo se jí postavit a doslova jí rozdejchat s tvaří rozpálenou bolestí. Pro našince to vypadá, jako uplný krok vedle, ale zkušennost nám jen potvrdila Mariina slova.
Ají vám neudělá nic s očima, jen hluboce zasáhne do Vás a Vašeho nitra. To samé ráno dávali ají do očí ročnímu Ikimu!!
V dalších dnech se pil tabák a ayahuasca. Otevřel se tím medicínský kruh, místo na léčení, očisty a přijímání moudrosti od duchů těchto rostlin. Všichni, co jsme tam byli, jsme pracovali v kruhu a postupně jsme se dostávali do vnitřních procesů, které se týkali každého z nás. Silvestrovsky Temazcal
Jeden den jsme všichni tři naráz onemocněli a nemohli jsme nic. Byla to síla, ale také dobrá prříležitost vidět místní přírodní léčitele v akci. Poprosili jsme je o pomoc a oni nám nasbírali léčivé bylinky z amazonského pralesa. Byla radost vidět, jak celá jejich rodina spolupracuje, jedni nasbírali rostlinky, druzí rozdělali oheň a další vše uvařili. No a zázrak přírody na sebe nenechal dlouho čekat. Napařili jsme se bylinkovou párou a vypotili se. Prošli jsme tradiční očistou větvičkami z yuky nebo jiných listů a další den jsme se již mohli smát s ostatními. Děkujeme Auguchově rodině i tobě matko Přírodo!!
Očistné ceremonie s babičkou ayahuascou byly mocné a prohlubovaly naší práci na nás samých. Augucho nám se svými bratry dělali specialní očisty, které na nás zanechaly viditelné změny. Další den jsme si v kruhu mohli s Auguchem promluvit o tom, co při očistách cítil či viděl za energie, nemoci nebo konkretní věci ke každému z nás.
My jsme pomalu s pomoci rodiny připravili Temazcal – obřad potní chýše. Nakonec jsme očistný obřad potní chýše dělali na Silvestra. Modlili jsme se za pěkné počasí, protože začalo období dešťů, a modlitby byly vyslišeny, děkujeme!
Místní slaví konec roku tím, že udělají hadrového panáka, kterého pálí o půlnoci. Palí s ním vše staré, objímají se, pláčou a říkají si věci, které si za celý rok neřekli. Někdy jsou to dost upřímná sdělení, která nemusí být příjemná. Dělají to kvůli tomu, aby do Nového roku nevstupovali s nevyřčenými věcmi na srdci.
My jsme se uvnitř chýše zpívali a posílali přání s modlitbami, když nám Aurora najednou popřála vše nejlepší do Nového roku! Otevřeli jsme dveře chýše a viděli, jak venku vzplál hadrový panýk. Dokončili jsme obřad a vyšli ven očištění do Nového roku. Objímali jsme se a smáli se. Pak jsme leželi v řece a plácali se tam jako spokojení kapříci. Nad hlavami nam zářilo tisíce hvězd. Přáli jsme celému světu to nejlepší!
V dalších dnech jsme chodili po pralese, navštívili jsme pramen s léčivým bahnem a pak už byl čas vydat se zpět do civilizace.
Prožili jsme krásný a zajímavý čas v pralese s Kičua indiány a supr partou našinců, který byl plný hlubokých zážitků, které k nám budou ještě dlouho promlouvat. Achóó!