XI.clanek, 29.cervence 2013, Cuenca – Ekvador, teplota 15 az 30 stupnu C, vlhkost 60%, 2450 m n. m.
Chvala rodine, pribuznym, kamaradum a vsem zivym na teto krasne Matce Zemi! Zdravime Vas uz po 11te z Latinske Ameriky z Ekvadoru, kde jsme jiz 5 mesicu…to to leti:) Jsme na toulce za poznavanim tohoto krasneho kousku zeme s jeho kulturou a ucenim predku, ktere se tu da jeste na par mistech potkat v zive podobe. Dekujeme Vam za to, ze s nami sdilite toto toulani a jsme radi, ze nam pisete.
Podle pocasi, ktery je tedka doma, to vypada, ze jste hezky letne vyladeny a to je supr! My tady mame ¨zimu¨, tedy obdobi sucha a zatazene oblohy. Meli jsme tu navstevu z rodinneho kruhu, Stepanku a maleho Fabiana, co je o kousek starsi nez Zoja, proste skvela kompania:) Snazili jsme se je tu provest po zajimavych mistech a i s nimi prozit neco z mistni kultury. Tak snad se libilo, ikdyz to vzdycky nebylo uplne jednoduche , ale zazitky to byly velice poctive:)) I pro nas to bylo neco zase uplne jineho. Uzili jsme si tu takove male rodinne putovani, ktery nas ohodne vic ztmelilo a prineslo nam vzajme spousty novych zkusennosti.
Taky prejeme vsem parum, co se v sobe i mezi sebou rozhodli zit spolu jako manzele, takze hodne Lasky, Sily, Zdravi, Porozumeni a Pozehnani ze shora!! Cejtime, ze dobrej zaklad naseho lidskyho spolecenstvi je ukryty, jak ve zdravi a stesti kazdeho z nas, ale hlavne take v dobre a zdrave rodine, kterou delaj prave ty dva, co se rozhodli spojit svoje zivoty a jit spolecne tim prazvlastnim, zazracnym a nepochopitelnym zivotem. Acho!!! Chvala vam manzilci!! Prejeme vam, at vase manzelske svazky vydrzi az do sklonku vasich zivotu a vy jste spolu stastni a tim, at delate take okoli stastne.
Dnesni psani, ktere jsme zamysleli venovat prozitym zkusennostem s babickou ayahuascou, presuneme na priste. Tentokrat budeme psat o tom, jake je to cestovat s rodinou kousek dal od domova a co to obnasi i prinasi .
Nahrali jsme fotky z poslednich dvou mesicu 26.6. az 23.7. 2013, tak je naleznete na odkazu nize. Zase pripominam prihlasovaci udaje jsou bez carek a hacku a malymi pismeny.
UZIVATELSKE JMENO: ekvador HESLO: pet
http://waclaf.rajce.idnes.cz/Ekvador_26.6._-_23.7.2013_toulani_s_pribuznymi/
Nekteri, co nas jiz znate, vite, co jesme zac, ale pro ty co nas tolik neznaji zabrousime kousek dal do minulosti. Od roku 2007 jsme se vydali spolecne poznavat jine zeme. Toto cestovani se casem zmenilo na poznavani zemi, ktere maji dosud zive dedictvi od predku a dosud ho tolik nepohltila dnesni doba. Cestovali jsme prevazne po Latinske Americe, kde se nas ¨styl toulani¨ nebo jak to nazvat, menil podle toho, jak jsme se postupne nalazovali na tlukot srdce Matky Zeme, ktery zni v kazde zemi trosku jinak. Nase minula cesta stopem z Mexika do Ekvadoru po zemi (2010) byla pestra a dobrodruzna. Zili jsme na ulici, u more, na ostrovech, v horach, v pralese, ve meste. Jedli jsme jidlo z trzist, varili si na ohni, spali na opustenejch mistech pod sirakem, ve stanu a vselijakejch spelunkach tech levnejsich hostalu. Zili jsme ze dne na den, moc jsme toho nenaplanovali. Zili jsme ve dne i v noci, jak to zrovna prislo. Prozkoumavali jsme mista, kam moc lidi nechodi, zkouseli jsme veci, ktere jsme cejtili, ze vyzkouset mame…
To bylo, kdyz jsme byli jen dva. Pak jsme se vratili domu a sup a uz sme cekali potomka…pak prirodni svatba, pripravy na porod, porod a je je je …ale v srdci zustala pretrvavajici touha pokracovat dal v tom toulani a poznavani se skrz ta krasna setkani s tim Vsim, co na cestach clovek zazije.
Ted jsme 3, mame malou Zoju, ktere budou za chvili 2 roky. Rozhodli jsme se, ze se i s ni vydame do sveta. Presnejc do Ekvadoru, do hor, do pralesa, na plaz, no proste na vsechna ta mista a k lidem, co mame toliko radi:)!
Kde zacit? Proste budeme psat nase zkusennosti, co sme si prozili:) Asi jeste ze zacatku je treba rict, ze taky dost zalezi, s jak starym ditetem cestujete a jaky jste vy a dite natury, to tomu vsemu dava tu tvar, kterou vy sami modelujete:)
Pred cestou… doma jsme se na tenhle vejlet pripravovali asi 2 roky. Nasetrili jsme nejake penize, vsechny nase zalezitosti v ¨babylonu¨, systemu, ci nasem vsednim zivote, jsme pripravovali tak, ze odjedeme na rok mozna dele a to daleko za hory, doly, reky, ocean. Verte, ze nektere vazby, co jsme si casem udelali s ¨babylonem¨ jsou velice tezko prerusitelny. Kazdopadne to stoji spousty penez, jestli to chcete udelat tzv. poctive, legalne:) Take je dobre se zaridit tak, aby jste mohli pripadne ¨necekane¨ situace resit po telefonu nebo prez internet.
No koupili jsme letenky, odhlasili se z VZP, udelali si cestovni pojisteni na rok, vypli telefony, a nakoupili vselijaky nezbytny veci na cestu, rozloucili se s rodinama, bez kterejch by jsme nikam nejeli s pocitem, ze se muzeme kdykoliv a v pohode vrati zpatky- dekujeme Vam Vsem z obou rodin!!!. Zoje jsme pak rekli, ze pojedeme do sveta, ale myslim, ze ji to dojde az za par let:) Prozili jsme si poctivejch 14 dni stresu pred odjezdem a pak sups…fiiiii…auch…ach…hek…coze? prosli jsme znenadani tou pomyslnou branou, kterou vytvari delsi let 14ti hodin, na Americky kontinent. Najednou jsme stali V Quitu (hl. meste Ekvadoru) v jinem case, jine teplote, jinem rocnim obdobi, v jine kulture, jine nadmorske vysce, s jinym jidlem, jinym nabojem ve vzduchu…ale my uz to tu trochu zname, takze vime co a jak. Rec – spanelstina- je zaklad, bez reci si pribalte kufrik plnej penez navic:) Bez domluveni nebo optani se na skutecnou cenu vas tu sedrou z kuze, takhle to tu proste je. Prvni zkusennost, ktera nas cekala v MHD, kam jsme se nemohli ani vecpat (se dvema obrima baglama, kocarkem a deckem) a potom jsme skoro ani nemohli vystoupit ven skrz sileny turnikety, nam naznacila, ze neco bude jinak nez driv…
Je fajn, ze tu zname par lidi, kteri jsou nam blizky jako rodina a to v nas vytvari uklidnujici pocit. Zoja byla z prvu klidna a koukala na to vsechno kolem. Po 2h se ji udelolo zle z te velke zmeny. Poblinkala nas a mela teploty a nechtela jist, coz u ni bylo dost divny:) Pobyli jsme par dni v klidu (my trochu v neklidu:) a v lekarne, kterych je tu vsude spousty, jsme ji poridili nejaky sirup na teplotu. Vse se dalo do normalu. Uvedomili jsme si, ze cestovani se Zojou nebudeme moct dat stopem jako driv. Taky ta nase naloz na zadech nas primela k tomu, ze jsme nejdriv zavolali tam, kam jsme jeli, aby nam potvrdili, ze muzem prijet a vedeli v kolik +- prijedeme.
Nastesti busy v Ekvadoru nejsou predrazeny 1h cesty = 1$ (1$ = 20Kc). K tem penezum:( tuto cestu nezvladame pracovat na plnej uvazek jako artesanos (poulicni umelci, co prodavaji svoje vytvory nebo svuj talent) to znamena, ze jsme si museli udelat pevnejsi rozpocet. Da se to tu zvladnout na den za 15$ az 20$ za 2 dospele a 1 dite ve veku 2 let (za hotel a bus se tu neplati do 4 let). Cestuje-li clovek busem, navstevuje -li nejaky turisticky mista nebo dela ja nevim co, musi to k tomu jeste pripocist:( Je dobry mit na uctu rezervu min. 500$ pro pripad nouze.
Dve rodiny dohromady (my, Stepanka s Fabikem)…museli jsme se smutkem v mysli uznat, ze bez penez by to vse bylo o hodne tezsi a asi by jsme si to tolik neuzili a nemohli tolik cestovat…, takze si nasetrete dost penez nebo se pripravte na alternativni reseni nekterych obtiznejsich situaci. Nechci penize toliko vyzdvihovat, ale zjistujeme, ze s rodinou jsou treba.
Nechme penize v pozadi:) Dostavame novou zkusennost, kdyz kracime se Zojou a Fabikem po ulicich v naruci. Zoja a i Fabes jsou tu jako doma. Ekvadorci maji obecne velice radi deti, takze neni divny, kdyz vam porad sahaj na dite a culej se u toho, se slovama, que preciosa-o, que bonita-o, ay que linda niña-o ( jake krasne detatko, jaka nadhera…) Zoja a Fabin tu vlaste maj porad v ruce nejaky susenky, lizatko nebo neco dobryho k snedku. Je moc fajn, ze tu Zoja mela bratranka, se kterym si hrali, kockovali se…no proste jako driv:) Lidi nas zastavujou a vlastne si porad chtej s nama o necem povidat a my cejtime, ze je to zase neco uplne jinyho, nez bejt klasickej turista, ze se taky tak trochu vymykame, tim jak jsme sem privezli ten nas poklad.
Cestovani v busech je lepsi omezit na delku max.10ti hodin, zkouseli jsme 15h, ale to nas strasne zridilo. Deti to v buse pak uz moc nebavi a davaj vam slusnej kour:) Jidlo na cestach…jestli mate vypestovany silnejsi hygienicky navyky cistoty nebo jste citlivejsi na to co jite, tak si kupujte jen balene jidlo a vse si peclive myjte a varte si sami. My uz musime se Zojou davat taky vetsi pozor,volime neco mezi. V pripade, ze nemame moznost nebo jsme liny varit, tak si zajdeme na jidlo, ktere se vetsinou sklada ze zeleninovy polivky a druhyho jidla vetsinou ryze, cocka, smazeny banan ryba nebo kure nebo hovezi nebo veprove. K tomu dostanete ovocnou preslazenou stavu. Samozrejme si muzete koupit i jina pestrejsi jidla mimo poledni meny.
Zoje chutna a tak ji snad vsechno, co pred ni polozime. Jednou dokonce vypila i smektu:) (napoj proti prujmu). Jinak si varime nebo si delame salaty ze zeleniny nebo ovoce. Je fakt, ze to vsechno svedomite mejeme. S vodou je to tak, ze je to misto od mista. Nekdy musime koupit velkej barel, jindy si varime jen caje z bylinek, kterejch tu maji pozehnane nebo si koupime lahev vody na cestu do busu.
Zoja ani my uz netrpime srajdama, asi jsme si to, hlavne my s Aurorou, vyzobali v predchozich cestach. Tady v Ekvadoru je bezplatna zakladni lekarska pece a celkem i na slusne urovni. Je o hodne horsi, kdyz postihne nejaka nemoc vase dite, nez vas samotne, proste vas to trapi dokad se z toho nedostane. Meli jsme parazity, ktery se do nas dostali skrz necistotu, ale kdyz se to podchyti v cas, tak se nic nedeje a da se to snadno lecit. Mistni je tu maj kazdou chvili. Bylo take velice zajimave videt, kdyz jsme byli nemocny u nasich pratel, kteri leci prirodni medicinou, jak postupuji a co pri tom pouzivaji. Ucili jsme se od nich snizovat teplotu bez leku, lecit prujem, kasel, posilovat imunitu…
Vzdycky zalezi, jakou povahu mate vy a hlavne vase ratolest. Diky za Zoju, ktera je klidnejsi a snasi dobre zmeny, presuny, nema nejake specialni naroky, na zachod uz chodi pekne mimo kalhoty, netrpi nejakymi chorobami, rada poznava nova mista, nove lidi a spi dobre.Jo nekdy ma svoje manyry, ale ty nastesti nerevazujou. Diky tomu s ni muzeme podnikat vejlety, cestovat, trochu s ni pracovat na ulici nebo se venovat nasi ceste za poznavanim, kdyz jsme u pratel, kteri pracuji s lecivymi rostlinami a delaji ceremonie.
Na zaver chceme rict, ze jak jsme vsichni cele dny spolu od probuzeni do usnuti, nemame tolik casu na svoje osobni zalezitosti. Je ale super bejt tolik se Zojou v tomhle krasnym veku a videt ji, jak roste, jak se vic uci poznavat tendle svet, jak zacina chapat veci a jak zacina mluvit. Jeji usmev a jeji breptani hodi do stinu spousty tech narocnejsich chvilek, co se deji prez den.
Tak to by juz stacilo nasi mili. Napiste nam primo sem na stranky, kdyz se budete chtit na neco zeptat
nebo, kdyz Vas neco napadne, at uz je to nebo neni k tomuto psani. Nebo nejakou vasi zkusennost z cesty s deckem.
Mejte se moc fajn. Dejte za nas koupacku u rybnika, tocenou zmrzku a opalovacku na trave na zahrade:)
PS: zde jsou odkazy na predchozi alba
http://waclaf.rajce.idnes.cz/Ekvador_-_Mindo_12.5.-25.5.2013/
Uzivatelske jmeno: ekvador Heslo: ctyri
http://waclaf.rajce.idnes.cz/Na_plazi_24.3._-.24.4.2013_Ekvador/
Uzivatelske jmeno: ekvador Heslo: tri
http://waclaf.rajce.idnes.cz/Rio_Negro%2C_Ba_os%2C_Yanayacu%2C_Paramo%2C_Tena_7.3.-24.3.2013/
Uzivatelske jmeno : ekvador Heslo: dva
http://waclaf.rajce.idnes.cz/Ekvador_14.2_-_4.3.2013/
Uzivatelske jmeno: ekvador Heslo: jedna