Chicha

III.Článek, 13.března 2013, Komunita Ruku Samay, teplota 25 °C ,               o tradičních věcech kmene Kičua

Buďte zdrávi příbuzní,

jak se máte? Děkujeme za připomínky k minulému psaní. Jsme rádi, že máte zájem o reportáže. Nebudu to protahovat. Minule jsme skončili návštěvou kičuánské komunity Ruku Samay – bylo toho tolik, že se nám to nevešlo do jedné reportáže, tak zde je pokračování.                                                  
Díky Augustínovi a Míše se stala naše návštěva v pralese velice bohatá na zážitky a zkušenosti z tradičního života tohoto kmene. Pro snažší pochopení textu si otevřete fotky na rajčeti odkaz viz. úplně dole.

Tento kmen žijící v Amazonském deštném pralese má již dlouholetou zkušenost s využíváním rostlinného bohatství, které jej obklopovalo a obklopuje do dnes. Kičua umějí zpracovávat rostliny, plody, zvířata, hmyz, červy… no prostě vše, co pochází z matky Země pro obživu, praktické věci denních potřeb, ale také pro léčení. Tentokráte se zaměříme na tradiční věci užívané v jejich běžném životě.

Chicha (čiča) – je jeden z tradičních nápojů kmene Kičua.
Přicházíme poprvé do komunity kmene Kičua a první čeho se nám dostává je pilche (pilče – kulatá přírodní nádoba) plné lahodné chichi. Je slušnost vypít to až do dna, někdy má pilche něco kolem 1l. Chicha se vyrábí z juky, z banánů, z chonty(čonty) a z mnoha dalších plodin. My jsme dělali chichu z juky.
Náš příběh začíná ráno, kdy se nasnídáme, oblékneme si holinky, vezmeme mačety, proutěné koše a vyrážíme na nedaleké políčko. Je poctivý vedýrko a práce s mačetou dává zabrat. Nejprve musíme vysekat plevel, pak osekáme keříky juky a nakonec vytáhneme hlízy, co se jim tu říká juka. Ženské je přeberou očistí od hlíny a vloží do košů. Osekané tlustší větve z keříků se pak znovu zasadí a juka může znovu zapustit kořeny. Je zde tradice, že juku sází jen ženy a ty mají speciální dietu, aby byla velká úroda. Např. v den sázení nesmí zametat:) pak po dobu, kdy juka sílí nesmí jíst mnoho sladkého…no je toho dosti. Odnášíme koše do RS, kde se juka oloupe a naloží do hrnců a povaří několik hodin. Nechá se vychladnout a pak se rukama musí rozmělnit na kaši, která se vloží do plastikového barelu s víkem. Byli jsme na místě, kde se juka rozžvejkávala v puse – prý to pak lépe fermentuje:) Pak se vymačká šťáva z cukrové třtiny a ta se vmíchá do rozmačkané juky. Toto se nechá v barelu den, dva, tři …:) uležet, aby proběhla fermentace. Byli jsme na jedné návštěvě, kde měli již chichu pěkně uleželou a uj dostali jsme pěkně velké pilche…  no dovedete si asi představit, co to s náma na sluníčku udělalo:)         Do nádobky se pak vloží vždy trochu tohoto ¨těsta¨ a promíchá se s vodou a rovnou se pije. Chuť je obdobná našemu kefíru.

Bílé kakao – se běžně nepoužívá na výrobu čokolády.                                                       Na jedné procházce s Auguchem jsme našli spousty zralého bílého kakaa. To jsme odnesli do komunity a tam ho začali zpracovávat. Bylo toho asi kolečko. V 6 – 8 lidech jsme měli co dělat, abychom to za 3h zvládi očistit. Bílé kakao se musí nejprve rozlousknout a po té, doslova, ožužlat a vykousat. Výsledek je zvláštní strukturované semínko. To se pak dá na dvojí způsob upravit. Buď se osmaží na pánvi a nebo se uvaří v hrnci a rozmačká. Obojí je chutné a plné bílkovin, no prostě nutriční bomba:)

Aji (achí) – ekvadorské čili.
Tento keřík obsypaný červenými malými čili papričkami má doslova v očích místních indiánu svůj význam. Začnu jedním příběhem, který nám Augustín jednou vyprávěl. Ráno, asi kolem 5h se probudila celá komunita. Popili Wayusu ( Vajůzu – místní čaj připravený z lístků keře stejného jména, který slouží tradičně podobně jako kafe, akorát s tím rozdílem, že tento čaj mohou pít i malé děti a neškodí tolik srdci a nevytváří se na něm taková závislost, prostě medicína) a usedli v jedné podlouhlé čosítě (chýši). Vždy rodiče a jejich děti. Všichni sedí v kruhu a na zemi je udělaný z banánových listů provizorní koberec, na kterém je vyskládáno nespočet červených malých papriček. Štiplavá vůně vás pohltí a několik malých dětí se dává do pláče. Babička pak pomalu obchází každé dítě a před ním vždy jednou malou čili papričkou vytře esenci z ostatních 10ti papriček, pro každé oko. Čosítou se nese nářek , prosení a slibování, že už budou hodné a poslušné. Babička, ale ví co dělá a nekompromisně vetře každému dítěti do každého oka tuto pálivou esenci….                                                  Také dnes sedíme ráno v čosítě v RS, již jsme popii wayusu a posloucháme, co nám Augustín povídá. ¨Hlavně se zaměřte na svůj dech, nepanikařte, buďte silní, pak obejde každého z nás a vetře nám do každého oka esenci z 8 čili papriček…ujjj toto palíííí. Oči se mi podařilo otevřít asi po 2 hodinách!
Proč čili do oči? U kmene Kičua je tato prastará tradice, která učí děti poslušnosti, ale také je učí pracovat se strachem a bolestí. Sami, když jsme si prošli touto ceremonií, musíme přiznat, že na tom je kus pravdy. Uvědomili jsme si, že život v pralese přináší pro člověka neustálé utrpení ve formě různých hmyzů, teplot, vlhkosti…a s tím to je třeba mít trpělivost, nechat to pomalu přijít a s rozvahou to strávit, pracovat s tím. A právě tento obřad tomu učí. Zbrklost a roztěkanost udělá většinou nevídané škody.

Kakao – na výrobu čokolády
Pěstování kakaa a sběr kakaových plodů, je zde jedna z forem přivýdělků. Kakaové plody rostou na stromech v počtu okolo 30 kusů. Tyto plody, když jsou zralé se utrhnou a začnou se zpracovávat. Měli jsme také možnost to zkusit. Plod se musí rozlousknout, uvnitř je velice lahodná dužnina, spíše slizík, který se sní. Kakaové boby se musí pečlivě očistit – ocucat:) a pak se dají na sluníčko.
Tam za pár dnů částečně uschnou a částečně zfermentují. Pak se na ohni opraží, nechají se vychladnout a vyloupou se ze slupek. Pak se tyto, pro mě již chutné boby, namelou na jemný prášek. Ten se pak v hrnci nebo na pánvi smíchá s panelou (přírodním třtinovým cukrem) a trochou vody a mléka. Toto se povaří, až vznikne čokoládová hustá kaše. Toto je +- 99% čokoláda. Je více způsobů výroby, ale tento postup byl v konečné fázi výborný:)

V Ruku Samay jsme poznali ještě spousty dalších zajímavých věcí, ale o tom napíšeme průběhem času. Jestli vás něco zaujalo, tak dejte vědět. Mějte se fajn a za pár dní zase něco napíšeme!

Zdar a Sílu!

http://waclaf.rajce.idnes.cz/Ekvador_14.2_-_4.3.2013/

uživatelské jméno: ekvador

heslo: jedna

vše malými písmeny a bez interpunkce

Show comments

Join the discussion

9 replies to “Chicha”

  1. Tony crepino says:

    Ola rodinko
Tak koukám jak si užíváte a dost dobre to nechápu ,ale jo je to jinej svět to se mi líbí mi se tak y ted vrátily z SEA Dubaje a taky jinej svět taky mazec ale úplne něco jiného jak tam u tebe v Ekvádoru
Jen nechápu ty červi jak Tereza s nima krmila malou je to pravda? Nebo ne
To muselo byt asi šílený ty cili ve voku to si neumím představit halo!!!!!
Ses totální blázen Václave !!!!!
Jo ty kakaové boby musejí byt super a cokolada taky , mi ted taky vyrábíme nejaké věci z čokolády taky ti pošlu nejaký foto, ale je to jem 70% kakaa a i bílou ale ta je sladká jak svine
Adam určitě bude referovat.
Jinak vrcholí příprava na velikonoční trhy a sobotu začínáme ,-Adam nastupuje v sobotu
Tak uvidíme jak to půjde už zítra přijde pomáhat s přípravou
Pozdravuj rodinku a dávejte pozor hlavně na malou a na sebe taky
A zase dejte vědet
Mějte se hezky a užívejte
Cus Antonio


  2. Alžběta says:

    Ahoj!
Máte to pestrý! Čtu to a zajímá mě to. Děkuju a hodně zdraví a ať se daří. Alžběta

  3. Antimonca says:

    Cauwec rodinko! Ctu to vsecko az ted, ale parada… fotky krasny… I kdyz ten cervicek na lzici blizici se k Zoje me trochu prekvapil.. )) Tak posilam pozdrav a tesim se na dalsi report! Kterej teda prectu asi az ten blazinec na Staromaku zase skonci… vzhuru do trdel… Mejte se paradne a uzivejte! M*

  4. petka says:

    Nazdarek Vasiku, Terezko a Zojo! Diky za tyhle cestovatelske reporty – fakt me bavi si o tom aspon cist… kdyz uz tam nemuzu byt taky Je to pro me fakt inspirativni! Preju mucha suerte a krasne dny!

  5. marketeta says:

    holla amigos, teesim se na dalsi fotky! Verim, ze to Zojance jen prospiva… 🙂

  6. Nikola Crepes :) says:

    !Hola mi companěro de trabajo, bonita Teresia i pequeňa buena Zoja!
    ? Que tal? ? Como te gusta en Ecuador? Tu tienes fotos muy bonitas, espero que el próximo,..?cuando será el próximo?
    Es muy bueno para leer sus artículos, sus experiencias i la mejor parte es cómo Teresia sostiene una serpiente woohoo.
    Y tambien gusanos y Zoya :)) muy bonitooo y interesante..?Va a estar todo el tiempo en el Ecuador? En Praga es muy frío..brrr…Tiene mucho calor tiempo, probablemente más húmedo Sííí?
    HOLA FAMILIA DE JALAPEŇOS tener cuidado :)))

  7. Jana says:

    Ahojky, čtu s potěšením dál a těším se na další vaše reportáže. Je to tak moudrý, a tak přirozený a jednoduchý, co nám ta příroda dává… jen se tomu otevřít! Krása! Přeju vám další krásný zážitky!
    Pa pááá
    Jana z Ryby

  8. Jana says:

    Ahoj lidi 🙂

    je nádherné číst vaše zážitky a dívat se na fotografie z cest. Příroda je to co nás obklopuje a naplňuje. Červíky, respektive švábí larvy, kobylky jsem také ochutnala v Thajsku a musím říct že to bylo dobré až na štíra, ten mi nejel :). Určitě jste si také pochutnali na přírodním jídle bez éček a jedů.
    Už se těším až se s vámi setkám na obřadu.
    Mějte se moc krásně
    Jana

  9. […] v Amazonii pobliz komunity Rio Blanco, jiz to tu zname a napsali jsme o zazitcich v Ruku Samay III.Clanek – Chicha . Tentokrat jsme  byli  s moc fajn lidmi z kmene Kicua a take z toho naseho […]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..